Zapomeňte na školku, jakou znáte. V malé vesnické mateřince se změnila pravidla, děti si samy určují, co chtějí zažít
Mateřská škola může vypadat úplně jinak, než si pamatujeme z dětských let. Existují místa, kde děti dostávají víc prostoru rozhodovat o tom, čemu se budou věnovat. Jsou víc samostatné, spolupracují a učí se od sebe navzájem. A učitelky se z hlavních organizátorek stávají spíše průvodkyněmi a pozorovatelkami.
Školka v Jindicích na Kutnohorsku vznikla teprve nedávno. V roce 2020 v budově bývalé Jednoty. Třída byla zpočátku uspořádaná zcela tradičně – nábytek kolem zdí, ve skříňkách schované hračky, uprostřed velký stůl. „Děti v herní části často jen pobíhaly, jejich hry byly divoké a málo spolupracující. Chybělo vrstevnické učení a aktivity jsme častěji vedli my, dospělí,“ říká ředitelka mateřinky Ludmila Sotonová. Pak ale ředitelka objevila moderní výukový program Začít spolu. Dostala se k němu ve chvíli, kdy začala přemýšlet, že kvalitní školka nestojí jen na vybavení, ale hlavně na profesním rozvoji učitelů. A tak společně s kolegyní vyrazily na letní školu Začít spolu do Turnova. Hned, jak se vrátily, školku kompletně přestavěly…
Se změnou prostoru se díky Začít spolu mění i způsob práce. Učitelky se postupně posouvají z role člověka, který dětem zadává a řídí jejich práci, do role průvodkyně. „Najednou má prostor a čas sledovat jakým druhům aktivit se děti rády věnují, v čem a jaké pokroky dělají, co se jim již daří či co je pro ně zatím ještě výzvou,“ vyzdvihuje jednu z výhod Ludmila Sotonová. Právě samostatnost dětí je podle ní jedna z největších změn, které program přinesl. Důležitou součástí je i vrstevnické učení, kdy děti nejsou odkázané jen na to, co jim vysvětlí dospělý, ale učí se i od sebe navzájem.
Celý článek si můžete přečíst na marianne.cz.
Děkujeme paní ředitelce Ludmile Sotonové za představení programu a těšíme se na další spolupráci.
Zdroj: marianne.cz, autorka Barbora Postránecká, Foto: archiv MŠ Jindice
