Medailonek: Mirek Smolej

S radostí sdílíme třetí medailonek letošního semifinalisty GTP CZ, který pracuje s programem Začít spolu. V tomto profilu se představuje Mirek Smolej, který působí v ZŠ Vrané nad Vltavou.

“Rozvíjet se a vyučovat ve vzdělávacím programu Začít spolu jsem se rozhodl z mnoha důvodů. Tento způsob výuky rezonuje s mým vnitřním pedagogickým nastavením. Tak nějak intuitivně jsem výuku vedl v podobném duchu, proto pro mě bylo přirozené plně se opřít o znalosti a dovednosti, které jsem získal na letních školách Začít spolu. Musím říci, že právě letní školy pro mě byly nejpřínosnějšími a nejkomplexnějšími vzdělávacími kurzy, kterými jsem kdy prošel. Je to neuvěřitelný zdroj inspirace a energie. Denně mi v mé praxi dělá radost pozorovat, jaký má program Začít spolu vliv na děti. Děti přebírají zodpovědnost za své učení, které probíhá činností. Vnímají učení ne jako činnost ve škole, ale jako součást života. V procesu svého učení získávají kompetence potřebné pro vytváření zdravého kooperativního společenství, budují zdravý postoj k sobě sama a svému okolí. Program Začít spolu vnímám jako příležitost k tomu, aby se dveře školní třídy plně otevřely reálnému světu, ve kterém, dle mého názoru, probíhá to pravé smysluplné a přirozené učení.

Aktuálně doprovázím děti na jejich cestě vzděláním na prvním stupni Základní školy Vrané nad Vltavou v programu Začít spolu. Tento způsob výuky mi vyhovuje, protože „boří“ stěny školy, kdy se děti učí reálným světem a reálnými činnostmi ve spolupráci s celými rodinami.

Kvalita vzdělávacího procesu se dle mého názoru vždy odráží od kvality vztahů mezi dětmi (i učiteli). To považuji za mou klíčovou roli ve třídě – učit děti respektu k sobě i druhým. Snažím se vytvářet takové prostředí, kde se každý člen třídy cítí být plnohodnotnou a důležitou součástí.

Hodnotím formativně, protože mi to dostatečně umožňuje oceňovat každý krůček vpřed. Čemu věnujeme pozornost, to roste, a ve škole to platí dvojnásob. Už několikrát jsem byl svědkem toho, jak se děti, přicházející do mé třídy s nálepkou „zlobivé“ či „neúspěšné“ dítě, stávají zodpovědnými a úspěšnými díky pozitivnímu přístupu, který dětem nabízí zcela odlišný pohled na sebe sama.

Věřím tomu, že i malé děti zvládnou velké věci. Proto je mým úkolem pro děti vytvářet maximálně podnětné prostředí, ve kterém se neomezeně učí samy přímou zkušeností a spoluprací. S dětmi hledáme balanc mezi výzvami moderního světa a přirozenými hodnotami života. Proto se zabýváme moderními technologiemi, ale zároveň se dostatečně učíme v přírodě a přírodou.

Sdílím s J. A. Komenským jeho nadčasový názor, že škola by měla být dílnou lidskosti. Nevíme, co děti budou potřebovat umět za 30 let. Ale lidskost je právě to, co bude vždy pro zdravé společenství aktuální. Inspirace dětí k lidskosti je však oboustranná záležitost (děti jsou velkým zrcadlem), proto i mě to motivuje být každý den lepším člověkem. A proto tak rád říkám, že být učitelem je cesta seberozvoje na celý život.

Spolupráce a sdílení je pro mě důležitým zdrojem pedagogického růstu. Proto i já sdílím svou výuku na sociálních sítích, několikrát jsem vystoupil na mezinárodních konferencích o inkluzivním vzdělávání, od září tohoto roku jsem zahájil spolupráci s Montessori školou v roli mentora.”